Levá cesta

Největším nepřítelem diktatury je otázka. Ptejme se!

Pojednání

Nový policejní zákon

Jistě jste slyšeli o reformě policejního zákona. Pokud se ovšem jednalo o „velká média“, s největší pravděpodobností neupozornila na to, jaké omezení svobod tato reforma znamená. Zapomeňme tedy na propagandistická slova našeho ministra a pojďme se podívat reformě na zoubek přímo. Přímo na doslovné znění některých jejích šokujících částí.

 

Nový policejní zákon

Dne 1. 1. 2009 vstoupil v platnost nový policejní zákon. Nese se úplně v duchu rostoucího omezování svobod v celé Evropě.  Ekonomicko-politické elity se totiž bojí, že lidé budou protestovat proti současnému ekonomicko-politickému systému v době, kdy se celý hroutí. Elity se bojí o svou moc –  když již nemůžou z přebytků vzniklých vykořisťováním rozvojového světa nabízet svým poddaným tolik chleba a her, přicházejí na řadu represe.

Pojďme se podívat na reformu policejního zákona v ČR. Langer, velký milovník represí (jak se projevilo na podzim minulého roku při nacionalisticky motivovaných zátazích na vietnamskou komunitu) s ním přišel ještě před vypuknutím současné ekonomické krize. Bohužel, za současné krize, která roste a roste, ho nikdo jen tak zpochybňovat nebude. Tenhle zákon vyhovuje celému politickému spektru. Neboť „socdemák“ či „ódesák“, cíl mají stejný: Moc!

Demonstrace proti posilování policejních pravomocí

Demonstrace v reakci na tento zákon se odehrála v Pardubicích v sobotu 21. 2., místě pro mě poněkud vzdáleném, neúčastnil jsem se jí. Nemůžu tedy napsat vlastní reportáž, snad se však bude konat i nějaká demonstrace mě blíž, a třeba se tam sejdeme, milí čtenáři.

Přišlo osmdesát lidí – účast nepříliš valná. Snad to příště bude více. Jak ještě uvidíte, jde zde o hodně. Bohužel, o stinných stránkách současné reformy se nemluví, jako obvykle. Tudíž se mnoha lidem může zdát, že se v případě této demonstrace jedná o jakousi anarchistickou fantazii, záminku, jak na sebe upozornit. Není tomu tak. To jen média jsou poslíčky státu a kapitálu a jejich součástí – o skutečnosti mlčí.

Na demonstraci se podle všeho opět projevila policejní zvůle, někdy nabírala obrátky tragikomedie. Jako když jeden z protestujících hodil na provokujícího neonacistu sněhovou kouli, následně byl zatčen a obviněn z výtržnictví. Ale abych zde netlumočil cizí postřehy, originální reportáž si přečtěte zde: http://www.csaf.cz/index.php?clanok=892

Ohrožení našich svobod

Reforma policie není jen změnou samotného policejního zákona, ale i dalších souvisejících zákonů. Prohlédl jsem si dvě oficiální prezentace reformy, samozřejmě ani v jedné z nich se o nepříjemných věcech nemluví. Všude jen otřepané fráze jako „spolupráce s lidmi“, „přiblížení se lidem“, „změna filozofie“ atd.

V tomto článku se zaměřím na tyto znaky „policejní filozofie“: domovní prohlídky bez povolení soudu, vliv policie na média, získávání, předávání a zveřejňování osobních údajů, použití elektrických paralyzérů, změnu ve shromažďovacím zákoně – zákaz maskování se na demonstracích a napíšu i něco o připomínkách Ligi lidských práv k tomuto zákonu. Zamyslím se nad důsledky a některé paragrafy srovnám s jejich podobou z roku 1991.

Kompletní znění nového i staršího zákona můžete stáhnout zde (právě z něho zde cituju): http://www.policie.cz/clanek/vybrane-zakony-cr-815149.aspx

Vniknutí do bytu: Policisto vlez, kam chceš!

Diskutujeme paragraf 40 nového policejního zákona.

Jistě víte, že k provedení domovní prohlídky policisté dosud potřebovali povolení soudu. Již dříve však do bytu vniknout mohli. Za výjimečných okolností (ohrožení života či zdraví osoby či hrozba větší škody na majetku, či v případě důvodného podezření, že se v bytě nachází mrtvola) mohl policista vniknout do bytu a podniknout kroky k odstranění hrozby.

Nyní se tyto možnosti rozšiřují: Policista může vniknout do bytu, má-li podezření, že se v něm nachází týrané zvíře, ale také pronásleduje-li nějakou osou – například, a to se stává často, by vás rád bezdůvodně zatkl na nějaké radikálnější demonstraci (antifašistické, antikapitalistické, za práva zaměstnanců atd.), vy se dáte na útěk, a on nyní smí vniknout až do vašeho bytu.

Též smí vniknout do soukromého prostoru, pokud má podezření na závažné ohrožení veřejného pořádku. Za ohrožení veřejného pořádku se ale dá označit ledacos – například se váš byt stane základnou pro schůzky místní skupiny organizující protesty proti NATO.

Mnozí jistě namítnou, že oprávněnost zásahů policie se dá zpětně prošetřit, tudíž si musí policista dávat pozor, jestli jsou jeho kroky přiměřené dané situaci. Skutečně? Ponechme stranou skutečnost, že policii kontroluje orgán poslanecké sněmovny, a že ani takzvaně levicová takzvaná opozice nemá valný zájem na hájení radikálních antikapitalistů, pacifistů atd. Policista se totiž nyní vůbec o oprávněnost vniknutí do bytu starat nemusí.

Proč? Znění zákona z roku 1991 obsahovalo formulaci: „(5) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.“ Tato formulace z nového policejního zákona vymizela jako mávnutím kouzelného proutku. Policista se nyní nikomu nezodpovídá!

Ale daleko nejzávažnější je ještě jiná změna, kterou přináší paragraf 40.

Paragraf 21, obdoba současné „čtyřicítky“, Začínal touto formulací: „(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen "byt"), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky, služební úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.“  Z této formulace vyplývá, že policista je oprávněn použít různé kroky, ale toto oprávnění je omezeno formulací: „k odvrácení bezprostředního nebezpečí“.

Tudíž vše, co policista mohl dříve v bytě udělat, mohlo být učiněno pouze a jen za účelem odvrácení nebezpečí: Zatknout osobu, odvézt mrtvolu a podrobit jí pitvě, odstranit bombu atd. O všem musel sepsat úřední záznam, aby odůvodněnost jeho kroků byla zpětně kontrolovatelná.

Nyní se formulace změnila: (1) Policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.

Všimněte si této části citovaných slov: „Policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření... Nyní nemusí provádět jen úkony „k odvrácení nebezpečí“, tedy ty, které kjsou „potřebné“, ale i „jiná opatření“, blíže nespecifikovaná (dle dřívějšího zákona musela být i ona „jiná opatření“ podnikána pouze za účelem odvrácení nebezpečí, dnes ne). Ve skutečnosti tedy pod záminkou podezření, které ani nemusí obhajovat v úředním spise, může vniknout do vašeho bytu a podnikat JAKÉKOLI kroky. Tedy třeba domovní prohlídku – krásná klička, že?!

Možná vám tohle celé přijde jako hraní se slovíčky, ale právo JE hraní se slovíčky. Vládnoucí třídě jde o to, aby policista mohl zneužít svou moc a nikdo na něj potom nemohl. Prostě je zde možnost to celé „okecat, když bude třeba.

Vliv na média: Pište, co my diktujeme!

O paragrafu 23 nového policejního zákona.

„Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání a vydavatel periodického tisku jsou povinni bez náhrady nákladů na základě žádosti policie neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o závažném ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo veřejného pořádku.“

Nově (v zákoně z roku 1991 jsem obdobu tohoto paragrafu nenašel, i kdyby se ale o novinku nejednalo, stojí za to se nad paragrafem zamyslet) má tedy policie právo požadovat, aby se v tisku objevilo, co jí nadiktuje. Opět je zde ona formulace „ohrožení veřejného pořádku“.

Představme si třeba demonstrace proti vládě. Malá část demonstrujících, či prostě výtržníků, kteří demonstrace zneužijí (bohužel někdo takový se vždycky najde), spáchá výtržnost. Policie – represivní složka státní moci a tedy přímo napojená na vnitro – má nyní záminku k napsání zprávy pro média, celou událost překroutí, představí celou demonstraci jako akci vandalů či nějak podobně. A média to musí zveřejnit. Jakákoli, i alternativní.

To má ohromný propagandistický význam. 

Osobní údaje aneb Policajt špiclem

Šokující novinku přináší paragraf 65.

V jeho obdobě z roku 1991, v paragrafu 42e se píše: „(1) Policista, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, je oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, u osob, jimž bylo uloženo ochranné léčení, nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,…“

V paragrafu 65 se píše: „(1) Policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu,…“

Zákon pokračuje v obou případech stejným způsobem – za výčet osob, které mohou být postiženy, následuje výčet možností, které policista v dané situaci má – odebírání otisků prstů, biologických vzorků atd. To teď nechme stranou.

Pokud jste četli pozorně, zjistili jste, že dle nového zákona (paragraf 65) smí policista získávat osobní údaje nejen od osoby obviněné, ale i od osoby pouze podezřelé. A to je rozdíl. Obviněni musíte být soudem, kdežto podezření na vás může být vztaženo z pouhého rozmaru policisty. Jedná se další rozšíření výkonné moci. Policie může nyní do vašeho soukromí proniknout snadněji, než kdy dříve.

Stačí tedy, abyste někde demonstroval za názory, jež nejsou ve vládě oblíbené. Jste zatčen, předveden, je vám sděleno podezření například ze spáchání škody na majetku (prostě co si policajt vymyslí) a nyní již může policie „snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.“

Hlavně možnost získat DNA na základě pouhého podezření je velmi nebezpečná. Genetické informace se dá zneužít mnoha způsoby: Jsou v ní ukryty informace o vaší náchylnosti k chorobám i o jiných geneticky podmíněných aspektech vašeho života. V budoucnu budou tyto údaje stále snadněji čitelné. A to je pak policista prodá třetí straně… Třeba vašemu zaměstnavateli. Zaměstnavatel například zjistí, že máte poškozený imunitní systém a že vaše častá onemocnění nejsou náhodou. A tak vás nahradí někým jiným.

Budete-li se bránit získání osobních údajů, pak „je policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat.“

A pamatujte, že může být i hůř. V současnosti se Langer a jeho ministerstvo vnitra snaží prosadit vznik centrální databáze osobních údajů, která by byla pod jeho přímou správou. Mediální experti ministerstva předkládají změny jako zrychlení a usnadnění práce úředníků. Doopravdy však bude tato databáze sloužit především (cituji z projevu předneseného na výše zmíněné demonstraci) „k fízlování radikálního opozičního hnutí.“


Elektrické paralyzéry: Teď poznáš, co je policejní brutalita!

V paragrafu 52 nového policejního zákona se píše: „Donucovacími prostředky jsou… b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, ...“

Mezi „elektrické dočasně zneschopňující prostředky“ patří například nechvalně známý taser. O co se jedná?

Taser je vynález Jacka Covera z roku 1969. Poprvé ho policie začala používat v Los Angeles v roce 1991. Jedná se o zbraň vystřelující dva dráty - elektrody, které vedou elektrický proud. Vydané napětí je až 50 000 voltů. Zásah ochromí příčně pruhované (kosterní) svalstvo na několik minut. Zasahuje na 10 metrů a až přes pěticentimetrovou vrstvu oblečení.

Společnost vyrábějící tasery svůj výrobek samozřejmě chválí, ale skutečnost je trochu jiná. Výbor OSN pro mučení předeslal, že  taser může být snadno zneužit k mučení, dále také varoval před možným úmrtím zasaženého v některých případech. Amnesty International zaznamenala jenom v USA od roku 2001 přes 300 úmrtí.

Tuto zbraň nyní smí používat policisté v ČR a určitě ji budou i zneužívat. Není totiž právně definována jako zbraň, ale pouze jako standardní donucovací prostředek vedle například úderů a kopů. Můžeme se tedy dočkat hromadného paralyzování demonstrantů na poněkud kritičtějších demonstracích, než je pochod z televizní reklamy známého Hnutí za dobrou snídani.

Na demonstrace bez šátku: Ať neonacisté vědí, koho příště zmlátit!

Nenápadné, o to však podstatnější změny doznal v souvislosti s novým policejním zákonem zákon shromažďovací. Nyní se přestupku proti zákonu shromažďovacímu dopustí ten, kdo „d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,“.

Ve znění zákona byl dříve zákaz zakrytí obličeje podmíněn zásahem policie. Rozumějte: Nesměl/a jste mít obličej zakrytý, pokud jste se nacházel/a na shromáždění, proti kterému byl ZROVNA prováděn policejní zákrok.

Nyní tedy není možné mít obličej zakrytý NIKDY na žádném shromáždění. Neonacisté si vás můžou vyfotit na Antifa demonstraci, zaměstnavatel může zjistit vaší účast na demonstraci za práva zaměstnanců a zrušit vám prémie či i jinak uškodit atd.

Je to jasný vzkaz pana ministra: Bojíte se možných následků prozrazení vaší přítomnosti na demonstracích týkajících se ožehavých témat? Demonstrovat nechoďte, zůstaňte doma a pusťte si televizi nebo zajděte na nákup do hypermarketu.

Jenže to právě nesmíme udělat. Braňme se degradaci nás ze strany státu a kapitálu na pouhé tupé konzumenty! Demonstrovat musíme stejně, ať už s obličeji odkrytými anebo neposlechnout nové omezení našich svobod a přijít zahaleni čím chceme.

Připomínky Ligy lidských práv

Liga lidských práv upozornila na to, že nový policejní zákon změnil způsob kontroly policie. Policii nyní nekontrolují státní zástupci, ale ministerstvo vnitra. Toho je ale policie nástrojem, tudíž vlastně policie kontroluje sebe samu.

Dále si liga také všimla skutečnosti, že policie smí nyní předvádět lidi na policejní stanici jen na základě podezření ze spáchání přestupku. To je porušení osobní svobody. Její tiskovou zprávu čtěte zde: http://www.blisty.cz/art/41413.html

Hanba Langrovi a jeho dílu: Svobodu krade stát postupně, ale jistě!

Možná je současný výčet nových policejních pravomocí děsivý. Ale zde to samozřejmě nekončí. Svobody nelze krást naráz, to by se lidé okamžitě vzbouřili. Vláda si jasně uvědomuje, že na to musí jít opatrně. Musíme ji proto zastavit dřív, než bude pozdě.

S každou další reformou, která zmenší naše pravomoci, to bude horší. Nikdy sice není pozdě povstat, ale čím později se ozve hlas lidu, tím bude vše těžší. Je přece snazší uhasit oheň na kuchyňské lince, než požár celého města.

Všichni, kdož toto čtete, informujte o těchto skutečnostech své okolí. První revoluce se odehrává v hlavách. Vše diskutujte a situaci kolem policejního zákona a jeho novel bedlivě sledujte. Sami se zamyslete nad jejich zněním, bez zprostředkovatele v podobě hromadného sdělovacího prostředku.

Určitě zavítejte na odkaz výše, kde naleznete kompletní znění nového policejního zákona. A bude-li se konat ve vašem okolí nějaká demonstrace proti posilování policejních pravomocí, určitě ji všemožně podpořte.

Totalita přichází pomalu a nenápadně. Braňme se!

Žádné komentáře
 
Stránky vznikají za tímto účelem: Pomoci lidem v boji proti evoluční přirozenosti, v boji za lidskost. Zastavme všechny formy šovinismu a z něj plynoucí diskriminace!