Levá cesta

Největším nepřítelem diktatury je otázka. Ptejme se!

Názory

Geneticky modifikované potraviny

O geneticky modifikovaných potravinách, se v poslední době hodně hovoří. Někteří o nich mluví jako o nástroji ďábla, jiní je zase vyzdvihují do nebes. Proto jsem se rozhodl zpracovat argumenty odpůrců i zastánců geneticky modifikovaných potravin. Na začátku textu popisuji velmi stručně princip genetických modifikací a uvádím historii vývoje GMO. Na závěr uvádím slovníček pojmů, kam se můžete podívat vždy, když nebudete nějakému pojmu rozumět.
Princip genetických modifikací
Genetická modifikace spočívá ve změně původní DNA tak, aby došlo ke změně odpovídajícího fenotypu (výsledného organismu). Do genetické informace jsou přidány nové úseky (gen či více genů z jiného organismu - transgeny), dle DNA se pak vytváří nové bílkoviny a výsledný organismus je odlišný od toho s nezměněnou DNA.

Opačná možnost je naopak odebrání nežádoucího genu – jeho vyřazení z funkce – tzv. genový knock-out. Genetičtí inženýři dosahují genetických modifikací více způsoby. Postup genetické modifikace sestává ze tří kroků – zvolíme geny, které chceme přesunout do jiné genetické informace. Dále zvolíme příjemce těchto genů. Nakonec zvolíme techniku, jakou geny do nové genetické informace přeneseme. O těchto technikách píšu níže.

Historie geneticky modifikovaných plodin

Převzato z: http://81.0.228.70/attachments/sbornik_GMO_2007.pdf

Pro tvorbu geneticky modifikovaných organismů (GMO) je důležitý výzkum, který provedl v roce 1972  Berg, který započal s tvorbou in vitro (v laboratorních podmínkách) rekombinovaných molekul DNA. Nobelovu cenu získal společně s Gilbertem a Sangerem v roce 1980. V roce 1973 Changová a Kohen prokázali, že in vitro pozměněné molekuly se v bakterii Escherichia coli replikují.

V druhé polovině 70. let minulého století je již řešena problematika spojená s legislativou a bezpečností práce s GMO. Na konferenci Asilomaru v Kalifornii (USA) byla v roce 1975 stanovena první pravidla pro práci s rekombinovanou DNA. Boyer a Cohen byli v roce 1972 první vědci, kteří vytvořili bakterie s pozměněnými plazmidy (malé molekuly kruhové DNA v bakteriálních buňkách). Vzhledem k tomu, že do plazmidů bakterií byla v in vitro podmínkách vložena cizorodá DNA, lze tyto bakterie považovat za první GMO.

V roce 1977 firma Genetech jako první na světě začala používat organismy s rekombinovanou DNA pro produkci látek určených k výrobě léků. Jako první produkt šlechtění rostlin s využitím transgeneze je registrována a komerčně využívána geneticky modifikovaná (GM) odrůda rostlin – rajče „FlavrSavr“ s dlouhou trvanlivostí plodů v roce 1993. Od té doby zažívají GMO strmý vzestup, především v USA.

Základní informace o diskuzi

Převzato z: http://www.eufic.org/

Diskuze o geneticky modifikovaných (GM) potravinách probíhá již řadu let, na intenzitě nabrala od doby, kdy se dostaly tyto potraviny na trh. Na celém světě rychle stoupá výroba i spotřeba geneticky modifikovaných potravin.

Mnoho vědců souhlasí s názorem, že v současné době dostupné GM plodiny jsou stejně bezpečné jako plodiny pěstované běžnými postupy. Na druhé straně však kritici uvádějí možné škodlivé a neočekávané účinky; jiní vyjadřují obavy z narušení dědičných základních vztahů. Pro sjednocení těchto názorů je proto bezpodmínečně nutné získat dostatek průkazných podkladů.

Je totiž důležitý celospolečenský souhlas se zemědělskými biotechnologickými postupy. Proto vzniklo výzkumné konsorcium ENTRANSFOOD sponzorované Evropskou komisí, ve kterém jsou představitelé akademické obce, řídících agentur, výrobců potravin, obchodníků a spotřebitelů ze všech členských států EU.

Výsledky činnosti konsorcia jsou následující: Byla opětovně potvrzena nutnost důkladného ověřování při zavádění nových potravinářských technologií. Byly vypracovány priority pro soubory základních otázek při porovnávání výhod a nedostatků alternativních výrobních technologií.

Následníkem projektu ENTRANSFOOD je SAFEFOODS; jeho první schůze se uskutečnila v květnu 2004 s cílem zajistit srovnávací hodnocení všech alternativních postupů zemědělsko-potravinářských výroby. SAFEFOODS se snaží zařadit GM produkty do širšího kontextu alternativních výrob potravin tak, aby pro všechny zájemce byl k dispozici dostatek důvěryhodných informací.

V současné době se diskuze zaměřuje zejména na problém, zda lze tyto potraviny konzumovat, aniž by došlo k ohrožení zdraví.

Diskuse o GM potravinách není ani zdaleka ukončena, ale pokračuje v různých oblastech: vlivy na životní prostředí, stanovení bezpečnosti dalších generací GM výrobku s výjimečnými vlastnostmi; všechny tyto a další problémy bude třeba dále projednávat, zkoumat a testovat. Je však zřejmé, že byl učiněn značný pokrok ve shodě názorů na bezpečnost.

Počet GM produktů dostupných na trhu pomalu roste, spotřebitelé si však mohou být jisti, že všechny tyto výrobky byly podrobeny přísnému hodnocení a že potravinářští odborníci na celém světě se shodují v názoru na jejich bezpečnost pro lidské zdraví.

Argumenty zastánců

Částečně převzato z: http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/geneticky-modifikovane-potraviny-ano/

Abychom zachovali přírodní biodiversitu a zároveň umožnili zemědělcům produkovat dostatek potravin, potřebujeme přijmout technologie genetického modifikování, jež umožní zvýšit zemědělskou produkci bez současného zvýšení cen. Geneticky modifikované potraviny by mohly růst i na méně úrodné půdě a tudíž nebude nutné dále ničit primární přirozené prostředí. S jejich pomocí budeme schopni dosahovat vyšších výnosů na menší rozloze zemědělské půdy. Pokud jde o bezpečnost těchto produktů - všechny byly, jsou a budou předmětem přísných regulačních pravidel, což znamená, že bychom mohli mít větší důvěru v geneticky modifikované potraviny než v normální, protože ty zdaleka nejsou předmětem tak důkladného zkoumání.

Klinické zkoušky nejsou vyloučené v případě, že by šlo o produkt určený k přímé spotřebě. Je ovšem třeba si uvědomit, že geneticky modifikované potraviny jsou naprosto odlišné od farmaceutických produktů určených k zabíjení mikroorganismů a/nebo k přímému působení na lidské tělo.

Geneticky modifikované plodiny jsou stejné jako geneticky neupravené rostliny, s výjimkou jednoho nebo dvou z celkového počtu 50.000 až 70.000 genů. Proto není důvod zařazovat tyto potraviny do stejné kategorie, jako vysoce návykové léky.

Přenos rezistence proti antibiotikům z geneticky upravených potravin na bakterie je vysoce nepravděpodobný, k takovému přenosu dochází až ve tlustém střevě. Do té doby je ale potrava již téměř strávena.

Geneticky modifikované rostliny by mohli v budoucnu pomoci snížit počet alergií. Je možno vyrobit upravené potraviny, které nebudou obsahovat alergenní bílkoviny. Alergici pak budou moci konzumovat i takové potraviny, které dříve konzumovat nemohli.

O nových plošně působících chemikáliích, proti kterým by geneticky modifikované plodiny byly rezistentní, se mluví jako o velmi silných pesticidech. Tento termín je zavádějící, protože vzbuzuje dojem, jako by nové látky měly mnohem větší dopad na přírodu a přírodní prostředí. Není to pravda, obvykle nejsou o mnoho silnější než prostředky, které nahrazují. Jsou jen dokonalejší a v poslední době dokonce i biologicky odbouratelné, takže nezůstávají v půdě.

V budoucnu bude možné vytvářet i takové geneticky modifikované organismy, které se stanou odolné přímo proti škůdcům, neboť budou obsahovat různé látky, které škůdcům prostě „nezachutnají“. Zemědělci pěstující takové rostliny nebudou muset zřejmě pesticidy používat.

Pokud jde o umísťování takzvaných cizích genů do rostlin - téměř totožné geny, které byly objeveny v rostlinách a živočiších, dokazují jejich společné dědictví z dob evoluce a naznačují, že existují přirozené mechanismy, které přenášejí geny mezi nepříbuznými druhy. Veřejnost by měla vědět, že veškerý výzkum v tomto ohledu podléhá přísným regulačním mechanismům, které berou v úvahu nejen bezpečnostní, ale také etické aspekty vztahující se jak k lidskému zdraví, tak k životnímu prostředí.

Argumenty odpůrců

Částečně převzato z: http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/geneticky-modifikovane-potraviny-ano/

Geneticky modifikované potraviny nepotřebujeme. Argument, že je třeba geneticky upravovat potraviny, aby se najedli hladovějící, neobstojí, protože na světě je jídla dostatek - je to chudoba a nerovnost, kvůli které někteří lidé nemají dost jídla. Pokud jde o dopady na lidské zdraví, existuje neuvěřitelně hluboká vědecká neznalost a nejistota, co z dlouhodobého hlediska způsobí zařazení geneticky modifikovaných plodin do potravního řetězce.

Veřejnost si geneticky modifikované potraviny nepřeje.

Geneticky modifikované potraviny mohou způsobovat alergie, ačkoli původní přirozené organizmy by je nezpůsobily.

S geneticky modifikovanými potravinami se můžou do těla dostat geny, které umožňují rezistenci proti antibiotikům. Tuto rezistenci pak mohou v trávicím traktu strávníka přejmout některé bakterie.

Širokospektrální prostředky jsou schopné zahubit cokoli, co na poli vyroste.

Zemědělec je proto nepoužije, protože by riskoval, že zničí i svou úrodu. Ale pokud bude mít rostliny odolné vůči herbicidním a pesticidním prostředkům, klidně je použije, protože mu na poli zůstane jen rostlina, kterou chce pěstovat. Tím ovšem zahubí živočichy, kteří jsou závislí na těchto z jeho hlediska plevelných rostlinách. A to je jen jeden aspekt. Nebezpečí spočívá i ve zdravotních následcích způsobených konzumací rostlin, které byly zasaženy tak silnými chemikáliemi.

Odpověď na otázku, zda je možné opylování geneticky nemodifikovaných rostlin geneticky modifikovanými rostlinami, je jasná - ano. Existují zprávy, podle nichž u k tomuto jevu dochází, například v Kanadě nebo Mexiku. Jedná se pak o jasný přímý zásah do genetické informace přirozeně pěstovaných rostlin.

Lze jednoznačně říci, že uvolňování geneticky modifikovaných rostlin do potravního řetězce a životního prostředí má ohromný potenciál nepředvídatelných vedlejších reakcí. Jsou dobře známy katastrofální případy, kdy se do životního prostředí uměle přidal živočich, jenž tam původně nepatřil - králíci v Austrálii mluví za vše, stejně jako jistý druh ryby ve Viktoriině jezeře. A v tomto případě si zahráváme s nesmírně nevypočitatelnou technologií."

Zasahování do přirozených  genetických informací organismů je neetické.

Můj názor

Já se řadím mezi zastánce geneticky modifikovaných potravin. Samozřejmě si nemyslím, že by používání geneticky modifikovaných potravin neneslo rizika, nicméně panika ve společnosti skutečnému nebezpečí neodpovídá. Toto téma bylo značně zpolitizováno a stalo se, jak už jsem uvedl, politickou zbrání. Každou chvíli jsme svědky zcela nevědeckých soudů, které jsou pronášeny právě z politických důvodů.

Například katolická církev jednostranně odsuzuje genetické inženýrství, nehledí na jeho kladné aspekty. Proč? Protože se přeci jedná o zásah do božího díla, což je pro křesťanskou filozofii nepřijatelné. Byl by to zásah do díla toho boha, o jehož existenci se nás katolická církev již dva tisíce let snaží přesvědčovat. A kdyby přestala proti geneticky modifikovaným potravinám zbrojit, ztratila by tvář, neboť by se zdálo, že v existenci svého boha sama nevěří.

Diskuze s katolickou církví (alespoň s jejími radikálními složkami) je nekonstruktivní, neboť za jejím odporem stojí právě především politický a filozofický zájem.  I některá jiná uskupení však označují geneticky modifikované potraviny jednoduše za zkázu, či spásu. Musíme si ale uvědomit, že plošné označováni geneticky modifikovaných potravin za dobré, nebo za špatné je zcela iracionální.

Geneticky modifikované potraviny musíme posuzovat každou nezávisle, stejně jako každou novou aplikaci genetického inženýrství. Genetické inženýrství se dá samozřejmě zneužít, pokud však budou vědecké poznatky tohoto oboru dobře využity, mají obrovský potenciál do budoucna a můžou způsobit revoluci v potravinářském průmyslu i v medicíně (například využití kmenových buněk).

Nyní zareaguji na uvedené názory odpůrců geneticky modifikovaných potravin.

Problém hladu ve světě by se zatím zřejmě dal řešit  lepším přerozdělením stávajících zemědělských výnosů. Jenže do roku 2050 se počet obyvatel pravděpodobně zvýší na 9 miliard a tehdy už rozhodně v současnosti obdělávaná půda k uživení lidstva stačit nebude. Budeme proto muset hledat nové oblasti s úrodnou půdou, nebo se budeme muset snažit o zvýšení výnosů. A to je ve větší míře možné jen za pomoci genetického inženýrství. Pokud se budeme snažit hledat úrodnou půdu, zničíme ještě více ploch s přirozenými ekosystémy a způsobíme ještě rychlejší vymírání druhů i větší celkovou nerovnováhu biosféry na naší planetě.

Druhý argument poopravuji: Část veřejnosti si geneticky modifikované potraviny nepřeje. Ale to především kvůli nátlaku politických zájmových skupin, které podávají ne vždy pravdivé informace a všeobecně kvůli špatné přístupnosti ověřitelných  údajů o geneticky modifikovaných plodinách. Podíl na odporu ke geneticky modifikovaným potravinám bude mít pravděpodobně také typický strach společnosti z něčeho nového.

Geneticky modifikované potraviny můžou skutečně vytvářet oproti původním organismům bílkoviny, které způsobují vznik alergií. Jenže geneticky modifikované potraviny jsou kvalitně značené a zákazník se může rozhodnout, zda si koupí geneticky modifikovanou verzi nebo původní verzi. Co už odpůrci geneticky modifikovaných potravin „zapomínají“ uvést, je skutečnost, že v posledních letech se zkoumá i způsob, jak geny způsobující alergie z potravin naopak odstranit. A to je také genetická modifikace.

Jak je uvedeno mezi argumenty zastánců, získání rezistence proti antibiotikům u bakterií v trávicím traktu uvedeným způsobem je nepravděpodobné. Přesto si myslím, že by se tomuto problému měla i nadále věnovat zvýšená pozornost. Nutno si však uvědomit, že i kdyby se toto riziko prokázalo, stále by se týkalo jen určité konkrétní skupiny geneticky modifikovaných potravin. Takové potraviny by se potom nepoužívaly.

Problém s pesticidy je opět otázkou využití poznatků genového inženýrství. Je na zemědělcích, zda budou používat spíše plodiny s odolností proti pesticidům, či přímo proti škůdcům. Myslím si, že budou pěstovat spíše rostliny s druhou jmenovanou vlastností. Bude to pro ně jednodušší a předpokládám, že i finančně výhodnější.

Odpověď na otázku, zda je možné opylování geneticky nemodifikovaných rostlin rostlinami geneticky modifikovanými zní zřejmě ano. Proto je nutné dobře oddělit pole, kde se pěstují geneticky modifikované rostliny a kde jejich nemodifikované protějšky. Přenos určitých genů na jiný druh, než na druh, jenž byl geneticky modifikované rostlině předlohou je pravděpodobný jako jakýkoliv jiný takovýto mezidruhový přenos v přírodě – tedy vysoce nepravděpodobný.

Geneticky modifikované organismy nejsou nijak zvlášť odlišné od svých předloh, naopak, jsou velmi blízce příbuzní svým předlohám. Proto je velmi nepravděpodobné, že by se jim podařilo narušit ekosystém.

Odůvodnit neetičnost zásahu do genetické informace lze dvěma způsoby. Za prvé: Tyto zásahy jsou neetické, neboť genetická informace je jakýsi osobní majetek a její změna může organismy značně indisponovat. Lidé vyznávající tento argument by měli spíše diskutovat v obecnější filozofické rovině, a to v rámci problému, zdali máme právo jiné (a které) organismy využívat. Já osobně jsem naprosto přesvědčen, že takové „právo“ máme. Má na něj „právo“ každý organismus na této planetě a bez něj by nebyla existenci života vůbec možná. Nesouhlasím však s využíváním delfínů, šimpanzů a goril (a možná i dalších dvou druhů lidoopů), neboť u těchto se spekuluje o uvědomění si sebe sama. A kdo má sebeuvědomění, má též možnost (menší či větší) naplňovat smysl (více v rubrice cesta, podrubrice Lidstvo a jeho budoucnost) . Zdali však výše jmenovaní živočichové skutečně mají schopnost sebeuvědomění, nebylo prokázáno. Probíraný argument se dá vysvětlit i jiným způsobem, a to: Zásahy do genetické informace organismů jsou neetické, neboť se jedná o zásah do božího díla. Takový argument je možná nosný pro vyznavače některých náboženských filozofií, já však o existenci boha ve vesmíru pochybuji (v jakékoli formě), a silně pochybuji o jeho existenci v těch formách, které mu přisuzují různé náboženské nauky).

Závěr

Genetické inženýrství je převratná technologie. A jako taková vzbuzuje bouřlivé diskuze po celém světě. Nicméně si myslím, že odpůrci geneticky modifikovaných potravin mají svůj boj předem prohraný. Genetické inženýrství má obrovský potenciál, způsobí skutečnou revoluci v mnoha vědních oborech.

Výsledky výzkumů se brzy stanou součástí našeho běžného života, tak jako se tomu stalo u očkování či penicilinu. Hlasy varující před riziky by však rozhodně neměli utichnout a v kontrole nových potravin by se určitě nemělo polevit.

Všechny nové technologie, s kterými nemáme zkušenosti, se totiž, špatně použité, v horším případě zneužité, můžou obrátit proti nám. Bezpečnost je důležitá, nikdo by však neměl v honu za absolutní bezpečností bránit pokroku.

 

Poslední komentáře
26.01.2011 21:20:52: Perfektni zpracovani tematu, velmi se mi libi struktura a zpracovani, venuji se akademicke debate a ...
 
Stránky vznikají za tímto účelem: Pomoci lidem v boji proti evoluční přirozenosti, v boji za lidskost. Zastavme všechny formy šovinismu a z něj plynoucí diskriminace!