Levá cesta

Největším nepřítelem diktatury je otázka. Ptejme se!

Aktuální události

Přijel Obama: Vzkaz jednoduchý: Ne radaru!

Přináším vám nepříliš dlouhou reportáž z demonstrace iniciativy Ne základnám, která se konala 5. 4. při příležitosti návštěvy Baracka Obamy v Praze a kterou jsem podpořil svou účastí. Jsem zásadně proti radaru, základnám i jakýmkoli jiným vojenským objektům v ČR i kdekoli jinde na světě – ať už patří armádě kteréhokoli státu. A vzhledem k tomu, že radar by podpořil světovládu finančních elit propojených s politiky USA, největší světové velmoci, jsem proti hned dvakrát.

 

Předně se omlouvám, že článek umísťuji téměř měsíc po samotné demonstraci. Zapomněl jsem na něj. Později jsem ho našel, omylem smazal a musel obnovit pomocí speciálního programu. Ale byl z 90% napsán hned večer v den demonstrace. Takže reportáž je autentická, i když samozřejmě subjektivní. Nyní dost řečí kolem a začneme se věnovat samotné demonstraci.

Účast ovlivnila svévole magistrátu

Na demonstraci jsem dorazil těsně po jejím zahájení. Tedy někdy po patnácté hodině. Lidí nepřišlo málo. Rozhodně více než 300, o kterých mluví naše skvělá (a vskutku veřejnoprávní) česká televize. A též více než 500, o kterých jako jediné psaly Lidové noviny. Sám bych to tipoval něco kolem tisícovky. Ale pravda je, že počet lidí se postupně zvyšoval, takže záleží na tom, kdy účastníky jednotlivé zdroje médií počítali.

Lidí mohlo přijít asi i daleko více, kdyby nebylo snahy magistrátu, který se bezdůvodně pokusil akci zakázat a snažil se informovat o údajném zákazu. Na Václavském náměstí bylo setkání nakonec povoleno, ale pochod zůstal bezdůvodně zakázán. Nicméně organizátoři se s policií dohodli na alternativní trase pochodu. Už dopoledne konec konců nesměli přijít lidé na Obamův projev s transparenty – vskutku svoboda slova, není, liž pravda?!

Nacističtí paraziti

Zpět ale k popisu akce. Když jsem přišel, zrovna vyhrávala jakási kapela. Také jsem si všiml asi tří žen „vyzdobených“ plackami Dělnické strany. A nebyli samotné. Bohužel jsem zde spatřil ještě další dva neonacisty (oblečené v nazi značce Thor Steinar) parazitující na této demonstraci.  Přiživují se na těchto demonstracích, aby se zviditelnili. Z odporu proti radaru dělají jakýsi národní boj. Ale takovým tento boj není! Je to další z bojů, které nás (lidstvo) přibližují k lidskosti a svobodě.

Mezinárodní solidarita

Avšak na druhou stranu na demonstraci bylo přítomno docela dost příslušníků národnostních menšin a též někteří turisté se přidali. To mě velmi potěšilo. Někteří příslušníci národnostních menšin patřili i mezi organizátory akce stejně jako mezi takzvané „Neviditelné“. Je vidět, že v podobných občanských hnutích se bez problému scházejí lidé nehledě na barvu pleti, demonstrují zde za společný cíl. Tento fakt je důkazem skutečnosti, že nacionální nevraživost v lidech zasévají autoritářské instituce a vůbec hierarchická struktura společnosti. (Stejné je to i s homofobií a sexismem).

Nástin akce

Sama manifestace na Václaváku probíhala zcela tradičně. Mluvčí mluvili, demonstranti skandovali. Od jakési sympatické mladé dívky jsem dostal hluboce pravdivý anarchistický letáček. Akci oživili tzv. „Neviditelní“, kteří symbolizují „přes 70% občanů, které vláda nevidí.“ Přišli v bílých maskách a s obřím transparentem „Say no to radar base!“ podpořit tuto demonstraci. Ke koloritu akce také přispívala dvojice fašizujících mladíků a jejich „pan učitel“ Šinágl, kteří drželi americkou vlajku a demonstrovali zde za radar.

Diskuze s "pro-radaristy"

Dal jsem se s nimi do řeči. Zkusím zde popsat náš rozhovor v hrubých rysech, ale přiznávám, že je ovlivněný mým subjektem nedokonalou paměí, ketrá zapomíná věci ještě ten den, kdy je prožila, a tak ho berte pouze orientačně.

Argumentace mladíků začala tím, jak nám USA pomáhá a řečmi o amerických blahodárných intervencích. Začal jsem tedy jmenovat zvěrstva, na kterých se USA podílela. A tak jsem se z úst jednoho „pro-radaristy“ nakonec dočkal vyseknutí poklony Pinochetovu fašistickému režimu. Fašistickému režimu, který má na svědomí přes 20 000 politických obětí. Aspoň vidíme, ke komu tihle pro-američtí pravičáci tíhnou.

A když jsem zmiňoval útok amerických tajných služeb na šejka v Bejrútu, při kterém zemřelo na 250 nevinných lidí, dozvěděl jsem se, že prý „ve válce jsou oběti“.

Dle jednoho z mladíků jako Evropa máme k americkým hodnotám blízko… Jakým hodnotám, proboha? Řeči o vznešených západních hodnotách jsou jen propaganda, viz Indonésie (200 000 mrtvých během genocidy ve Východním Timoru za podpory amerických tajných služeb a dodávek západních zbraní).

Během diskuze se jen z pro-radaristů skutečně projevil v pravém světle: Když jsem ho zavalil příklady amerických zvěrstev, řekl mi, že se patrně lišíme morálními předpoklady, já prý chci neutralitu, on že prý neutrální být nemůžeme. Opáčil jsem, že já teda bojuji za demokracii, a jestli jemu jde prostě o to, aby mohl v klidu doma sedět na zadku, tak se asi v hodnotách skutečně lišíme.

Dále jsem mu sdělil, že se podobá československým bankéřům, kteří odmítli půjčit vládě na obranu proti Hitlerovi, jelikož je jeho politika neohrožovala – proto vláda nemohla bojovat. Na to mi jeden z „pro-radaristů“ váhavě řekl: „No to jsme se měli bránit!“ Na moji otázku: „A jak, bez peněz, které bankéři nedali?“ už neodpověděl.

Během další argumentace jsem byl pokárán panem Šináglem za to, že prý používám příliš imperativy. (Formality řeší diskutér, když nemá argumenty.)   Mimochodem sám jsem od pro-radarové skupinky několikrát zaslechl formulaci „To je fakt.“

Později už byl nedostatek argumentů stále patrnější. To když mi pan Šinágl na moje námitky stále navrhoval přečíst si různé publikace. (To je opět důkaz absence argumentů, když řečník povýšeně říká „Přečtěte si tohle a tamto…“, místo, aby reagoval na oponenta).  Nic teda proti doporučení určité knihy, ale nemělo by se předhazovat místo argumentů. Doporučil jsem oplátkou panu Šináglovi knihu Noama Chomského Moc a teror.

Nu a nakonec to bylo už opravdu ubohé. Nejen že si pan Šinágl dramaticky stěžoval, že mu zde někdo vyhrožoval fyzickou likvidací (řekl mu, že mu dá přes držku, či tak něco). Dále si plačtivě stěžoval na nezájem médií o jeho třicetičlenné akce.

A pak rozvedl onu již téměř klasickou konspirační teorii o ruských agentech, kteří zde údajně ovládají úplně všechno. Prý i revoluci 89 zosnovali ruské tajné síly. (Zde jsem však možná pana Šinágla pochopil špatně, tohle mi přijde i na něj příliš přitažené za vlasy). Nezájem médií o jeho velkou osobnost je prý důkazem infiltrace ruských tajných služeb do všech složek zdejší společnosti, která prý „postrádá elitu“. Nu, trochu mi to připomíná ty pohádky o sionistickém spiknutí nechvalně proslulé z Hitlerovského Německa. Pan Šinágl a jeho „neocon“ souputníci mě opravdu nepřekvapili.

Pochod

Nakonec jsem je musel opustit, neboť demonstranti se dali na pochod. Šli jsme z Václaváku až na Vyšehrad, křičeli různá hesla a pozorovali nekonečné kordony policistů (jeden by myslel, že začala válka). Jen to mě děsí, že se tahle a podobné policejní šaškárny platí z peněz daňových poplatníků. Cestou nám také někteří tleskali a vyjadřovali nám podporu.

Jelikož se nám policisté stále stavěli do cesty a organizátoři museli stále domlouvat alternativní trasy, nakonec se pochod protáhl a na jeho konec došlo už jenom asi dvě stě demonstrantů.

Ale akce se přes snahu magistrátu znásilnit svobodu shromažďování konala. Ne radaru, ne základnám, ne válce!

Poslední komentáře
26.04.2009 11:36:17: Ty jo si frajer! To mě štve, že jsem se nezúčastnil smiley${1}
 
Stránky vznikají za tímto účelem: Pomoci lidem v boji proti evoluční přirozenosti, v boji za lidskost. Zastavme všechny formy šovinismu a z něj plynoucí diskriminace!