Levá cesta

Největším nepřítelem diktatury je otázka. Ptejme se!

Další úvahy, literární tvorba

Umění a jeho role v životě

Potřebujeme umění? A co to vlastně je, to umění? Není to jen vyvolávání emocí bez nějakého hlubšího opodstatnění? Je umění slučitelné se smyslem života, či je dokonce jeho neoddělitelnou součástí? Takové otázky jsem si položil a v článku níže se na ně snažím hledat odpovědi.

Co je to umění? Jistě je to subjektivní projev lidského individua. Je to projev lidské mysli sdělený ostatním. Tyto definice však nepostihují umění v jeho podstatě. Odůvodním-li, proč jsem přišel pozdě do školy, jedná se také o projev mé mysli. Budu-li obhajovat novou vědeckou teorii, opět zveřejňuji výsledky svého tvůrčího uvažování. Jistě se však shodneme, že vědecká teorie, stejně jako odůvodnění vlastní nedochvilnosti, rozhodně nelze zařadit do škatulky „umění“. (Umění, jako další podobné pojmy,  - např.: věda společenská x přírodní – jsou jen lidmi používané škatulky. V reálném světě se množiny takto označených jevů překrývají.)

Co je to tedy umění? Můžeme snad říci, že pouze kvalitní projev lidského já je umění? A co potom braková literatura, nebo na druhé straně kvalitní vědecká teorie? Kam je zařadíme? Jsem již poněkud zoufalý – ani zde se nenachází řešení.

Možnou odpověď však lze nalézt v principu míry. Umění se od vědy liší tím, že je úmyslně subjektivní a jeho subjektivita se oproti vědeckým teoriím projevuje ve větší míře. Navíc se liší od běžného projevu, který je též značně subjektivní  - na rozdíl od něj je umělecký projev obvykle určený více lidem, nese určité hlubší sdělení a jeho praktický účel je až druhotný, popřípadě zcela chybí. Umění musí působit (i špatné umění působí  - totalitní propaganda nebo komerční umění oslovuje nízké pudy v člověku). Říci přesně, co umění je a co není, však nelze. Například dokumenty pana Attenborougha jsou jednak popularizujícím pořadem o přírodě, jednak dech beroucím uměleckým dílem. Klást jasnou hranici mezi umění, vědu a „praktické sdělení“ prostě není možné. V každém projevu lidské bytosti se nacházejí všechny tyto složky zastoupené v různé míře. Význam slova „umění“ je stejně subjektivní jako umění samotné.

Popsat roli umění v životě je velice těžké. Je nutné se zprvu zamyslet nad tím, proč tu vlastně jsme. O tom by se dali napsat sáhodlouhé texty. Uvedu nyní svůj názor, ale jen velmi zkratkovitě. Smysl života rozebírám ve třetí kapitole kmenové úvahy Levé cesty, zde:

Život je předurčen fyzikálními zákony, které jsme dosud neprozkoumali dostatečně. Vznik lidských bytostí na planetě Země je však ryze náhodný. Osud lidí není ničím předurčen, tudíž lidé musí volit svou cestu. Soudím, že nejvyšším smyslem života je hledání pravdy. – tedy snaha vesmír poznat. Poznáváním se lidstvo stává vědomím vesmíru, kvalitativně ho mění. Zároveň je nutné mít během poznávání na paměti, že pravdu lze poznat jen do jisté míry (opět se projevuje princip míry). Lze se k ní pouze blížit. Navíc nemůžeme nikdy s jistotou vědět, zdali již poznané je pravdivé. Pravdu hledáme a budeme ji nejspíše hledat po celou dobu lidské existence. Stejně tak sebe samí poznáváme celý život a nikdy se zcela nepoznáme.

Nejlepším způsobem poznávání je patrně vědecký výzkum. Je obrněn logickými metodami i věcným pochybováním, Snaží se o objektivitu (to slovo snaží je důležité, neboť žádné lidské individuum ani jejich skupina nemůže být nikdy zcela objektivní).

Naproti tomu zde máme umění. Může být vůbec ryze subjektivní umění, které je vyvoláno emocemi a emoce vyvolává, nástrojem poznání, tedy smysluplnou součástí života?

Ano. Neboť umění nejenže v nás vyvolává emoce, ale zároveň nám umožňuje tyto emoce lépe poznat. Může nás vést k zamyšlení nad vlastní subjektivitou, které se nikdy nezbavíme. Ale jejím poznáním můžeme začít chápat sebe samé. Stejně tak skrze umění poznáváme subjektivitu vědomí ostatních.

Umění, jak vidíme, nám pomáhá hledat hranici mezi subjektivním a objektivním, pomáhá nám vyrovnat se se svými emocemi a naučit se chápat sebe samé. Bez pochopení sebe samých nemůžeme ani částečně pochopit svět kolem nás, neboť neumíme rozlišit, co je skutečnost a co je sen (pocit, emoce).

Umění, které je tvořeno nikoli pro peníze, ale za účelem sdělení myšlenky, umění, které je přijato za účelem poznání sebe samých a druhých, nikoli za účelem pusté konzumace, to je umění, které je nedílnou součástí cesty za poznáním, tedy nezbytnou složkou naplnění našeho smyslu.

Poslední komentáře
08.06.2012 16:11:54: Just adopted affirmation that a image associated with my very own will be used in an advertising cam...
 
Stránky vznikají za tímto účelem: Pomoci lidem v boji proti evoluční přirozenosti, v boji za lidskost. Zastavme všechny formy šovinismu a z něj plynoucí diskriminace!